Helmut GaenselŠtola konečně zaměřena!

To, že hledání štěchovického pokladu potřebuje nový impuls, bylo jasné už delší dobu. Poklad (nebo to, co se tak nazývá) leží pod zemí už přes 65 let a prakticky stejně tak dlouho se hledá. Výsledek usilovné práce všech hledačů, ať už to byla armáda, vnitro, Omnipol, Helmut Gaensel, Pepa Mužík, Ondřej Vetchý nebo desítky dalších příležitostných kopáčů, byl vždy stejný: nenašli nic. Zprávy o hledání pokladu přestaly plnit titulní strany novin, zmizely z televizního vysílání a krajina kolem Hradištka upadla do obvyklé všednosti.

Ale letos na jaře zazvonil Helmutu Gaenslovi telefon: „Hi, Helmut, Ed Fagan speaking.“ V tu chvíli to tak nevypadalo, ale právě přišel zřejmě nejvýznamnější impuls v celé historii hledání štěchovického pokladu. Co se vlastně stalo?

 

Americký – pro mnohé kontroverzní - advokát Edward Fagan úspěšně zastupoval oběti holocaustu a vymohl jim značné finanční odškodnění. Švýcarské banky na konec vyplatili v mimosoudním vyrovnání 1,25 miliardy dolarů. Fagan se ale konty ve švýcarských bankách zabýval dál a zjistil, že klíč k řadě z nich má být někde u Prahy. Jeho pátrání pokračovalo v Německu, přineslo nové poznatky a také odkaz na znalce causy štěchovického pokladu Helmuta Gaensela.

Výsledek: Ed Fagan navštívil Hradištko a společně se sponzorem celého projektu dalším americkým advokátem Jamesem Lowym oslovili Helmuta Gaensela, aby jim pomohl proniknout do podzemí. Krátce na to začalo další kolo průzkumů. Soustředily se na okraj obce Hradištko, na místa, kde Helmut Gaensel už pátral, ale nové poznatky z Německa umožnily přesněji vytipovat konkrétní místo.

Společnost G Impuls použila metodu odporové tomografie přístrojem ARS-200E. Měřila trasu cca 103 metrů, vzdálenost mezi jednotlivými elektrodami byla 1 metr a zkoumala zem do hloubky 10 metrů.

Ze zprávy společnosti G Impuls: Jak je zřejmé, profil zachytil pouze jedinou výraznou anomálii. Jedná se o vysokoodporové těleso mezi metrážemi 28 – 34 v hloubce okolo 4 metrů. Modelem stanovené odpory dosahují hodnot až 10.000 Ohmm. Tato hodnota je pro horniny v této lokalitě velmi netypická a mohlo by se proto jednat o umělý objekt. Anomálii doporučujeme ověřit vrtem na metráži 31 nebo doplňkovým geofyzikálním průzkumem.

 

Obrázek geofyzikální anomálie nedává ani na vteřinu pochybnost o tom, že 65 let po uložení štěchovického pokladu Helmut Gaensel a jeho lidé zaměřili zcela jasnou štolu na zcela konkrétním místě!

 

 

Co bude následovat

Souběžně se řeší několik věcí:
- vstup na pozemek a možnost průzkumného vrtu
- jedná se s úřady o podmínkách vlastnictví případného nálezu
- domlouvá se konkrétní datum nástupu vrtné techniky pro ověřovací vrt a současné spuštění minikamery do vrtu
- vzhledem k předpokládanému rozsahu prací bude Helmut Gaensel spolupracovat i se svým někdejším rivalem Josefem Mužíkem.

Z informací Helmuta Gaensela vyplývá, že průzkumný vrt by měl být otázkou několika týdnů, pokud bude úspěšný, začnou přípravné práce pro rozsáhlejší průzkum podzemí.

 

 

Edward Fagan, Helmut Gensel, James Lowy

Edward Fagan, Helmut Gensel, James Lowy

 

Další stopy ve Štěchovicích

Smyčka ve Štěchovicích se zvolna zatahuje. S největším úsilím se daří Helmutu Gaenselovi získávat snímky leteckého průzkumu z období druhé světové války z oblasti, která jej zajímá. Pravda, fotografie nejsou příliš kvalitní – ale co je důležité: Gaensel je má v rukou! A co víc: má v rukou i snímky okolí, které z pochopitelných důvodů nezveřejňujeme. Dvojice snímků představuje vstup do podzemí, který podle srovnání s okolím vypovídá o tom, že pod zem mohla zajet i nákladní auta. Snímek druhého otvoru – který letoun pořídil o kus dál – svědčí o tom, že šlo o výstup větracího systému z podzemního úkrytu. Vzhledem k tomu, že na dalších snímcích nechybí ani řeka Sázava, Helmutovo dlouholeté tušení najednou dostalo přesné obrysy. Je jasné, kde je jedna z chodeb umístěna a Helmut zná přibližné místo, kde je třeba začít kopat, aby se vstup do podzemí objevil. Jedinou otázkou zůstává, kdy se kopat začne.



Wall Street Journal o Gaenselovi

Příběh hledání Jantarové komnaty Helmutem Gaenselem se opět dostal do světových médií. Tentokrát se na něj zaměřil renomovaný Wall Street Journal. Autorka Jennifer Saranow v on-line vydání deníku z 9. listopadu na straně W1 poutavě vypráví o ztracených pokladech. Patří mezi ně například Svatý grál nebo španělská galeona se zlatým pokladem – a pochopitelně i Jantarová komnata. Součástí článku je i interaktivní mapka, kde po rozkliknutí symbolů jednotlivých pokladů dostanete další informace. Článek najdete na této adrese:
http://www.emailthis.clickability.com/et/emailThis?
clickMap=viewThis&etMailToID=911960150&pt=Y

Podzimní sraz lodí na Vltavě u hotelu Mandát